Jako divák mám rád, když se mi v multiplexu podaří být v
tom největším sále úplně sám. Dost často se totiž stává, že při sledování filmu
(především v multiplexech) narazíme na ne zrovna slušné diváky, kteří po celý
film ruší ostatní v sále svým hlasitým projevem. Tudíž když začalo promítání
animovaného filmu Husiti od poměrně známého
tvůrce animovaných snímků Pavla Koutského (Dějiny
udatného národa českého) a já byl v sále úplně sám, těšil jsem se, jak si snímek
patřičně užiji. To jsem ale nevěděl, co mě čeká.
Husiti začínají a obraz na plátně je velmi rozmazaný. Přemýšlím,
zdali se nejedná o záměr tvůrců, ale po pěti minutách stále nic nevidím, a tak
se rozhodnu vyhledat odbornou pomoc. Chvíli mi trvalo, než jsem našel správný
východ, jelikož všechny dveře ze sálu byly zavřené a já si připadal jako v
bludišti. Když se konečně dostávám ven, nemohu najít nikoho, komu bych o závadě
řekl. Po chvíli vychází z jiného sálu pracovník multiplexu a já mu povídám o závadě
na plátně. On vše nahlásí, já se vracím zpět a usedám do sedadel ve chvíli, kdy
je z filmu už zhruba patnáct minut pryč. Do sálu přichází jiný pracovník, tak
se ho slušně ptám, zda by film nemohli pustit od začátku. On mi ale velmi
nepříjemným tónem sdělí, co si jako myslím, že je to celé naprogramované, nic se
znovu pouště nebude a odchází pryč. Mně tedy nezbývalo nic jiného, než s velmi
vzteklou náladou sledovat snímek dál.
Vztek ale při sledování Husitů neopadá. Historický příběh je
totiž pojat jako satira všech současných možných klišé. Od kritiky novinářů,
církve, přes současné youtube "umělce", kdy snaha pomocníků Mlhoše a
Zaboje znemožnit Husa jeho rapujícím výstupem, připomíná úspěchy Metrixe či
Niki Tučkové, kteří absolutně neumí zpívat, popřípadě rapovat, ale lidé hojně
navštěvují jejich koncerty a prosí o autogramy. Kritika sahá ještě dál. Až k
satiře samotných Čechů a prostého lidu, který nejen že je přeci snadno
ovladatelný, ale pro kus žvance zadarmo by se i pobil. Z příběhu se vytratila
jakákoliv snaha o historii, Jan Hus je zachráněn a vše je nakonec úplně jinak.
Celé je to rámováno výroky Jana Husa, že nejdůležitější na celém světě je pravda,
ale po jeho emigraci Husovi pomocníci šíří samou lež. A vtipy jako Hustown ad.
nevyvolají ani úškleb na tváři. Pro koho je tedy vlastně film určen? Pro děti? Pokud
nějaký učitel vezme své žáky na tento snímek, bude jim pak muset celý školní
rok tlouct do hlavy, jak to bylo ve filmu všechno špatně. A pro dospělé? To
těžko.