středa 20. listopadu 2013

glosa: Kino vs. (Ne)PRAVDA a Husiti


Jako divák mám rád, když se mi v multiplexu podaří být v tom největším sále úplně sám. Dost často se totiž stává, že při sledování filmu (především v multiplexech) narazíme na ne zrovna slušné diváky, kteří po celý film ruší ostatní v sále svým hlasitým projevem. Tudíž když začalo promítání animovaného filmu Husiti od poměrně známého tvůrce animovaných snímků Pavla Koutského (Dějiny udatného národa českého) a já byl v sále úplně sám, těšil jsem se, jak si snímek patřičně užiji. To jsem ale nevěděl, co mě čeká.

Husiti začínají a obraz na plátně je velmi rozmazaný. Přemýšlím, zdali se nejedná o záměr tvůrců, ale po pěti minutách stále nic nevidím, a tak se rozhodnu vyhledat odbornou pomoc. Chvíli mi trvalo, než jsem našel správný východ, jelikož všechny dveře ze sálu byly zavřené a já si připadal jako v bludišti. Když se konečně dostávám ven, nemohu najít nikoho, komu bych o závadě řekl. Po chvíli vychází z jiného sálu pracovník multiplexu a já mu povídám o závadě na plátně. On vše nahlásí, já se vracím zpět a usedám do sedadel ve chvíli, kdy je z filmu už zhruba patnáct minut pryč. Do sálu přichází jiný pracovník, tak se ho slušně ptám, zda by film nemohli pustit od začátku. On mi ale velmi nepříjemným tónem sdělí, co si jako myslím, že je to celé naprogramované, nic se znovu pouště nebude a odchází pryč. Mně tedy nezbývalo nic jiného, než s velmi vzteklou náladou sledovat snímek dál.


Vztek ale při sledování Husitů neopadá. Historický příběh je totiž pojat jako satira všech současných možných klišé. Od kritiky novinářů, církve, přes současné youtube "umělce", kdy snaha pomocníků Mlhoše a Zaboje znemožnit Husa jeho rapujícím výstupem, připomíná úspěchy Metrixe či Niki Tučkové, kteří absolutně neumí zpívat, popřípadě rapovat, ale lidé hojně navštěvují jejich koncerty a prosí o autogramy. Kritika sahá ještě dál. Až k satiře samotných Čechů a prostého lidu, který nejen že je přeci snadno ovladatelný, ale pro kus žvance zadarmo by se i pobil. Z příběhu se vytratila jakákoliv snaha o historii, Jan Hus je zachráněn a vše je nakonec úplně jinak. Celé je to rámováno výroky Jana Husa, že nejdůležitější na celém světě je pravda, ale po jeho emigraci Husovi pomocníci šíří samou lež. A vtipy jako Hustown ad. nevyvolají ani úškleb na tváři. Pro koho je tedy vlastně film určen? Pro děti? Pokud nějaký učitel vezme své žáky na tento snímek, bude jim pak muset celý školní rok tlouct do hlavy, jak to bylo ve filmu všechno špatně. A pro dospělé? To těžko.

Žádné komentáře:

Okomentovat